INTROINSPEKCE
Mezi ostrým šípkovím,
FIGURKA
Fousatá babka NA KLÍNĚ
s probdělou nocí,
Mráz se potácí po větvičkách
PÍSKOVIŠTĚ
VÍTEJ MEZI NÁS
ŠAMANe
+++
Mezi ostrým šípkovím,
tenoulinkými lískami
a vyčerpanou osikou
zeje chlad blátivé oranice.
Šedivá srna se zahleděla
na sever jako zbědovaný lišejník.
Dlouze větřila, odevzdaně,
jenže nikde nikdo, ani myš pod zemí.
Rozeběhla se, až když ji záblo.
Nemohoucí mlhy číhají v lese
zpustlém pařezy a důlky po houbách
aby mohly vyjít světlit pustotu krajiny
a zastřít vyostřenost té trochy tvarů,
zmrzačených pozůstatků vzdorujících zimě.
Ale ty ne,
ty jsi do sebe vymačkala měsíc
a úsporně s klidnou, bledou hladinou
nevzrušeně očekáváš můj osudný doušek,
který ale možná nikdy nepřijde.
+++
Kalná voda se zachvěla,
ucítila, jak lekníny zbytněly hustou fialovou
a zaposlouchala se do vysokého, ale širokého tónu.
Neunavila se probdělou nocí,
v níž pila netopýří mléko
Stojíš na břehu a vnímáš
své dílo:
vodu čirou a korunovanou
fialovými, střapatými branami.
+++
Účastním se tu s vámi života.
Jsem tu, avšak
nezrozený
Mráz se potácí po větvičkách
jako hubená dívenka na kladině.
Potácí se zkřehlými prstíky po flétně
nalézajíc melodii,
již si žádný nezapamatuje,
ale která všechny poznamená.
+++
ŠAMAN
Dravý, surový tygr
znevážil mé rameno,
chystal se na vztyčený krk,
ale zaváhal, zmírnil, zapředl.
Točila se nám těla
zuby a drápy malovaly měkké podoby světla
dlaně a prsty tvarovaly planety a pohoří
srst a kůže voněly milováním
a vulkanická krev nás bděle hřála.
Hmátli jsme rukou a tlapou do prázdna
a sáhli jsme na sebe.
